Počátky organizované tělovýchovy v Hranicích sahají až do 80. let 19. století, kdy byla založena tělocvičná jednota Sokol.

Před první světovou válkou měl Sokol již 220 dospělých členů, z toho 60 žen. K Sokolu se později v roce 1909 přidal křesťanský Orel, kde však před válkou cvičili pouze muži. V roce 1912 se přidala i dělnická tělocvičná jednota Lasalle.

A které sporty se provozovaly?

Vedle prostných cvičení a cviků na nářadí se dlouhodoběji prosadila také cyklistika a některé lehkoatletické disciplíny. Díky Bečvě se ujaly i vodní sporty – veslování a plavání. Objevovala se první kluziště i tenisové kurty.

Po vzniku samostatného Československa došlo k velkému rozšíření sportovních aktivit. Byla postavena sokolovna, Sokol měl v roce 1920 již 400 členů. Rozvíjel se i konkurenční Orel. Aktivní byli skauti, kteří se prosazovali v zimních sportech. Boby jezdily ze Zbrašova do parku a z Radíkova do Velké. K hranickým skautům se váže i počátek plachtařství.

Začaly se objevovat i samostatné sportovní oddíly.

Před sto lety byl založen fotbalový oddíl a také turistický oddíl. Sportovní klub SK Hranice sdružoval tenisový oddíl, kopanou i dámskou házenou.

Do roku 1920 sahají také počátky motoristického sportu v Hranicích. Vznikl šachový klub a díky tehdejší vojenské akademii i jezdecký klub. Postupně se rozvíjela další sportovní odvětví, velkou oblibu měli rohovníci (boxeři).

Vývoj na sportovním poli ale přerušila okupace a 2. světová válka. Po válce se musely sportovní aktivity přizpůsobit změněným podmínkám – tělesná sportovní výchova musela být organizována zásadně podle pracovišť. Zrušen byl Sokol, Orel, Junáci i další nepohodlné organizace. Po řadě slučování, přejmenování a změn se v Hranicích ustálily dvě tělovýchovné jednoty – TJ Sigma Hranice a TJ Cement Hranice (zejména házená, tenis, lyžování).

Postupně se přidaly VTJ Dukla Hranice (fotbal) a další menší tělovýchovné jednoty, jako TJ Sokol Drahotuše (lední hokej, tenis), TJ JZD Podlesí Drahotuše (fotbal) nebo TJ Slovan Teplice (tenis).
Důležitý pro vývoj sportu byl i Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou). Ten se věnoval například letectví, leteckému modelářství, motoristickým sportům, sportovní střelbě, sportovnímu potápění či kynologii.

Dalším přelomem byl vývoj po roce 1989, kdy došlo k obnovení Sokola a Junáka a mnoha dalším organizačním změnám. Začaly k nám pronikat i nové populární sporty (triatlon, florbal, MTB, šipky, mažoretky).

V průběhu uplynulých více než sta let mnohá i úspěšná sportovní odvětví v Hranicích zanikla, jiná se zase objevila, další střídala úspěšné i méně úspěšné chvíle. Z těch zaniklých je určitě nutné vzpomenout box. Hraničtí boxeři ve své zlaté éře vybojovali nejvyšší republikovou soutěž a až do roku 1952 byl box nejúspěšnějším hranickým sportem. Postupně ale docházelo k jeho úpadku a v roce 1967 oddíl zanikl.

Výrazně na významu pokleslo jezdectví. Zde je záhodno připomenout, že v Hranicích krátce působil a trénoval olympijský vítěz ve skoku z roku 1928 a držitel naší jediné medaile v tomto sportu, František Ventura (od roku 1920 učitel jízdy na Hranické akademii).

Oddíl kulturistiky byl ve městě pouhých devět let, ale jeho členové se na začátku 70. let prosazovali na celorepublikové úrovni.

Lední hokej zde střídavě ožíval a zase zanikal, jeho závislost na přírodním ledu však nakonec způsobila zánik výkonnostního ledního hokeje v roce 1983.
 

V současnosti ve městě a okolí působí řada amatérských uskupení.

Snahou je oživení tohoto sportu v Hranicích výstavbou zimního stadionu. Jako zajímavost lze uvést, že v Hranicích na konci 50. let krátce působil oddíl krasobruslení.

Při krátké exkurzi do historie hranického sportu nemůžeme opomenout ani působení našeho nejslavnějšího atleta, čtyřnásobného olympijského vítěze Emila Zátopka, v místních kasárnách. I když jeho pověstné trénování na chodbě hranických kasáren lze kvůli jejím technickým parametrům spíše vyloučit. Zátopek běhával v areálu akademie, ale hlavně okolo stadionu, nebo na vybudované „cvalovce“ (dráha pro výcvik jízdy na koních), když pršelo tak v jízdárně.

Hranický fotbal, to je i Dukla

Jen přes řeku, na hřišti U Splavu hraje své zápasy Dukla Hranice. Momentálně pouze okresní soutěž, ale v dobách největší slávy, v letech 1998 až 2000, reprezentovala město v Moravskoslezské fotbalové lize, stejně jako SK Hranice. V roce 2000 po dvou sezónách v MSFL ale přišel sestup. A profesionalizace armády v roce 2003 připravila Duklu o hráče. Oddíl musel začít prakticky znovu od nuly a také od nejnižších soutěží, kde se od té doby pohybuje.

 

Podle knihy 100 let tělovýchovy v Hranicích B. Honse
zpracoval Petr Bakovský