Metr a půl vysoká Dominika na ještě menší motorce se vydává sama napříč Jižní Amerikou z Kolumbie do Uruguaye.

Skončí přepadená, v nemocnici, s motorkou na šroubky, uvízne v zasněžených čtyřapůltisícových horách, nahánějí ji rozzuření psi i bouřka na největší solné pláni a ona jede dál jen proto, že si myslí, že se to zlepší. Nezlepší. A čím hůř je, tím víc je jasné, že jedinou obranou je dělat si z toho všeho srandu.
 

 

Dominika Gawliczková je česká cestovatelka. Ve svých devatenácti letech absolvovala cestu na malém motocyklu z Česka až do Portugalska (celkem najela bezmála deset tisíc kilometrů). Následujícího roku cestovala po severu Evropy. Z těchto dvou cest později vznikla kniha Dominika na cestě (2015). Roku 2014 absolvovala cestu do Kyrgyzstánu. Následujícího roku projela spolu s expedicí Transtrabant, kterou vedl její přítel Dan Přibáň, napříč Austrálií a Tichomořím. V letech 2016 až 2017 strávila deset měsíců na cestě malým motocyklem z Kolumbie do Uruguaye. Tuto cestu Gawliczková popisuje ve své druhé knize Dominika na cestě Jižní Amerikou (2018).

 

 

 

Na vyprávění o tom, co všechno se může za deset měsíců stát, když se rozhodnete na mrňavé motorce přejet z Kolumbie do Uruguaye. Bylo to divočejší než všechny moje představy a snažím se to všem přiblížit nejlépe, jak umím, spolu se čtyřmi stovkami fotek.

Na cesty převážně jezdíš sama, ale jednou si jela i s trabantí výpravou po Tichomoří. Jaké jsou výhody a nevýhody cestování samotné a s týmem?

 

Výhodou je, že všechna rozhodnutí a všechny problémy řeším sama. Nevýhodou je to samé. Samota má rozhodně své stinné stránky, v případě nemoci to začíná být hodně náročné. Ale když něco překonáte sami za sebe, je to skvělý pocit. Ve skupině se pak taky nezvládám soustředit na samotnou cestu a užívat si to, tak nějak se zaseknu v uzavřeném kruhu lidí, kteří jsou tam se mnou, a řeším věci uvnitř. Když jsem sama, vnímám jen cestu.

Přes které země jsi jela a která ti nejvíce uvízla v srdci a proč?

 

Mám za sebou Evropu, Střední Asii, Austrálii, jihovýchodní Asii a Jižní Ameriku a pokud bych musela vybrat, tak by to na té poslední cestě byla Paraguay. Není vlastně příliš turisticky zajímavá, nejsou tam žádné atrakce ani oslnivá příroda, a přesto si mě místní získali asi nejvíce.

Tvá knížka se krásně prodává a přednášky navštěvuje plno lidí. Chystáš se i na další cestu?

 

Letos na jaře startuju na cestu přes Japonsko. Učím se kvůli tomu už rok japonsky, což je veliká legrace, a myslím, že to bude tentokrát úplně jiné, moc se na to těším.

Proč si na cestování převážně bereš motorku a má to nějaká úskalí přes státní hranice?

 

Protože mi poskytuje volnost a protože mě to baví. A baví mě to se vším všudy, i s tím bojem tu motorku přes hranice dostat. Možná to celé působí zbytečně složité, ale já to jednoduché nechci.

 

 

KDY a KDE se můžete s Dominikou naživo potkat? 

Dominika na cestě Jižní Amerikou
 

foto Dominika Gawliczková