K výsněnému postupu zbývá krůček. K rozhodující sérii Vás zve kapitán Marek Hloch.

 

Někdejší Teiwaz, nyní FBC Hranice je velmi blízko postupu do florbalové Národní ligy.
 

Stačí pouze jediné.
 

Potřebují zopakovat vítězství z posledního utkání Českého poháru nad florbalisty z Hradce Králové.

Série se hraje na tři vítězné utkání a začíná, již v sobotu 23.3 ve sportovním centru Naparia od 17:00 a pokračovat bude v neděli 24.3 od 16:00 na stejném místě.

 

 

Situaci v klubu i kabině jsme probrali s nejzkušenějším hráčem, zakladatelem a kapitánem FBC Markem Hlochem:

Letošní sezóna se zatím vyvíjí podle plánu. Vyhráli jste základní část i 1. Kolo Play UP. Kde hledat základní kámen úspěchu?

Především ve vyrovnanosti a v dobré náladě v týmu. Máme v týmu pět až šest hráčů, kteří dokáží v zápase pravidelně bodovat. Když se zrovna nedaří jednomu, daří se tomu druhému. To je velmi důležité. Máme i vyrovnanou brankářskou dvojici. Ale hlavně i když jsme spolu už nějaký ten pátek, pořád máme velkou chuť vítězit.
 

 

Na jaře loňského roku jste změnili trenéra. Jaká je atmosféra v kabině a co kolektiv?

Když jsem před sedmi lety zakládal florbalový klub, chtěl jsem hlavně stavět na dobré partě. Věděl jsem, že dobrý kolektiv a dobrá nálada v kabině bude základ úspěchu. Je to pro mě priorita a dokud budu mít nějaké slovo v týmu, vždy na tomhle budu stavět. Jenom díky dobrému kolektivu a výborné atmosféře v kabině jsme tam kde jsme. Nepotkáváme se nejen na trénincích a zápasech, ale trávíme spolu i volný čas, což nás ještě více stmeluje. Samozřejmě už spolu pohromadě hrajeme dlouho, takže se sem tam nějaká rozepře najde, ale vždy to u dobrého čaje probereme a vyřešíme. Co se týká trenéra, ano na podzim převzal tým můj dobrý kamarád a bývalý spoluhráč František Haša a spolu s ním ještě Petr Kadlec. Oba dva přinesli do týmu velmi pozitivní náladu. Nicméně bych našemu bývalému trenérovi Vladimíru Blažkovi chtěl moc poděkovat, udělal s námi kus práce.

 

Jaký je program týmu v následujících dnech?

Bohužel nemáme časový prostor a prostředky pro čtyřfázové tréninky, videorozbory soupeře a taktickou přípravu. Žádné masérky, sauny ani wellness. Jsme amatérští sportovci, nemáme žádné platy, bonusy, musíme si ještě za hraní platit. My ho ale bereme vážně, a hlavně ho máme rádi, což se také projevuje na hřišti. Máme dvakrát týdně trénink a každý má svůj
individuální program.

 

Jsi velký talent, i když léta přibývají. Chceš kariéru dohrát v Hranicích nebo pokukujes po vyšší soutěži, než je případná Národní liga?

Chci hlavně hrát pořád pro radost. Samozřejmě jsem soutěživý typ, takže chci vyhrávat. Tahle generace mužů, která tu teď je, je velmi talentovaná a může toho ještě spoustu dokázat. Hlavně to jsou super kluci a kamarádi do života. Vážím si toho, že se všema můžu hrát a dělit se s něma o moje mýdlo. Rostou nám další šikovní kluci, takže budoucnost v Hranicích tu určitě je. Rád bych tedy zůstal v Hranicích, ale nikdy nevíš, co se stane.
V případě postupu, který by si jistě všichni v Hranicích přáli byla by potřeba kádr doplnit nebo máš jako kapitán ve své spoluhráče důvěru? Všichni hráči určitě na Národní ligu mají. Nicméně než jsme vstoupili do Divize, jsme výrazně posílili o velmi zkušené borce, kteří se stali hned lídry týmu a bez nich bychom Divizi vyhráli velmi obtížně.I před touto sezónou
jsme posílili. Předpokládám tedy, že kdybychom postoupili, budeme chtít přivést nové hráče. Hlavní cíl bude udržet tenhle tým, aby nikdo neodešel třeba do zahraničí. Máme před sebou ještě poslední krok do Národní ligy, a jak to tak bývá, ten poslední krok bývá nejtěžší. Věřím svému týmu, že to zvládneme.

 

Florbal je oproti ostatním sportům dost mladý. Jakou má v Hranicích základnu a přibývají mladší sportovci?

Florbal je stále brán jako koníček a v Hranicích je bohužel málo doceněný. Máme širokou základnu dětí, ženy hrály první ligu, muži to vytáhli z přeboru až o boj o 3.ligu, naše holky a kluci vozí první místa z turnajů atd. Nejsme žádný velkoklub, nemáme v týmu ani profesionální trenéry, ale všichni to děláme pro radost. Každý rok se ale objeví hráči s obrovským potenciálem, kteří to můžou ve florbale dotáhnout daleko.
 

Například v pohárovém utkání s Vítkovicemi byl ,,plný dům,,, diváků chodí víc a víc. Jaké jsou pocity hrát před plným hledištěm?

Pocity to jsou nádherné. Každého z nás to motivuje k lepšímu výkonu. Diváci, když chtějí tak jsou opravdu šestým hráčem na hřišti. To v minulosti několikrát dokázali a za to jim patří velký dík. Zatím se nám ale nedaří přivést širokou veřejnost na domácí zápasy, což bychom v budoucnu chtěli změnit.
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Díky za rozhovor a přejeme mnoho (nejen) sportovních úspěchů.

 

 

V Hranicích zažívá florbal opravdu ,,boom,,.

Nutno říct, že se na tom velkou měrou podílejí lidé, kteří tento sport milují a dělají ho ve svém volném čase.

Přibývají děti, ženy i mužský celek má ,,béčko,,. Díky finančním příspěvkům z města a dalším drobným sponzorům, za které je FBC velmi vděčné může klub bezproblému fungovat a nejbližší vizí je spuštění zbrusunového webu.

 

Jaká bude další cesta hranického florbalu Vás budeme informovat a závěrem přejeme v boji o postup do třetí ligy mnoho úspěchů.

 

 

 

 

 

Autor článku: Stanko Kubín
Foto zveřejněno se souhlasem Marka Hlocha