MĚSTSKÉ ZAHRADNIČENÍ - 1. díl

 

Kdysi žila spousta obyvatel na venkově, každý měl u svého obydlí zeleninovou zahrádku, ovocné sady, nějaké to políčko a chov domácích zvířat byl neodmyslitelnou součástí života. Lidé si z velké části zvládli obstarat uspokojení základních životních potřeb, aniž by vynaložili vyšší částku peněz.

Dnes kvete jeden super-hyper-market za druhým, předhánějí se s akcemi o sto šest, parkoviště před nimi je téměř pořád plné, lidé ve frontách naštvaní, naráží do sebe navzájem přeplněnými košíky, u pokladny pípnou kartou, ze které se odečte nemalá částka peněz a nakonec minimálně třetina nákupu skončí v koši. Prostě se to nestihne sníst, tak koupíme další, čerstvější. To by mohl být ve zkratce popisek dnešní konzumní společnost.

Ale nemusí být vždy tak zle, ne všichni to takhle mají. I v dnešní době se najde dost lidí, kteří přemýšlejí o tom, co dělají a jí. I současné obyvatelstvo si chce a může alespoň část potravy vypěstovat samo na svých zahrádkách. A vy k nim možná taky patříte.

Kdo si dnes může dovolit zahrádku?

Zahrádky - kdysi odraz potřeb nejchudších vrstev lidí, kteří se snažili svépomocí řešit bídu a hlad, dnes jistý znak bohatství. Kdo si jen tak může dovolit zaplatit minimálně čtvrt milionu za zahrádku na kraji města? A kolik je vlastně v okolí zahrad na prodej? Lidí přibývá, města se zvětšují, zelených ploch ubývá. Přesto… Pokud nemáte peněz nazbyt, nebo nemůžete najít vhodné místo pro zasetí, nezoufejte. Dokonce i ti bez zahrádek mohou začít zahradničit, a to s minimální investicí.

Jak? Město je plné tisíců balkonů, teras, parapetů i různých nevyužívaných ploch, které přímo volají po osázení. Komu stačí pár rajčat, jahod a bylinek, koupí větší truhlíky a květináče, využít se dají také staré kbelíky či pytle, kterých je po smetištích hromada. Zemina se dá získat kdekoliv v přírodě, jedinou investicí tedy může být nákup semínek či sazenic. Ty zasadíte, umístíte na balkon či za okno, občas zalejete a pak se jen těšíte z úrody.

Co třeba založit komunitní zahradu?

Kdo však touží po větší úrodě a baví ho práce se zemí, může vyhledat jakoukoliv nezastavěnou plochu ve městě, zjistit si majitele a zkusit se s ním domluvit na používání pozemku, třeba na oplátku za dodávku čerstvé zeleniny a ovoce. A že je na něm betonová dlažba? To vůbec nevadí, i zde se urodí. Stačí navozit hlínu, která se může vysypat přímo na beton, nebo do beden či pytlů. Sice to vyžaduje trochu práce, ale s tím se počítá.

Základ tedy máte, ale přece nebudete na přípravy a zahradničení sami. Najděte si podobně smýšlející lidi a založte si třeba komunitní zahradu. Budete mít vlastní zahrádku, sklizeň a ještě k tomu nové přátelé.

Inspirovat se můžete třeba v Olomouci, kde parta nadšenců založila Za()hradu. Založením komunitní zahrady dali nový smysl nevyužívanému místu na hradbách. Společně si tu zahradničí a tvoří, pořádají také přednášky, workshopy, promítání a společenské akce.

Za oceánem dokonce v komunitních zahradách zaměstnávají bývalé vězně, snaží se je tak zapojit do běžného života.

Čím začít?

Když už máte jasno s pozemkem a partou pomocníků, zbývá se už jen pobavit o tom, co se kde bude sadit. Pokud jste nováček, doporučujeme začít se zeleninou, která má krátkou vegetační dobu, u které uvidíte brzy výsledek. Takovou ředkvičku, hrášek či salát můžete postupně sadit a sklízet s přehledem dvakrát i třikrát za rok. Oblíbenými jsou také rajčata, papriky a bylinky. Nezapomeňte ani na brambory, které vydrží ve sklepě celý rok, nebo cibuli a česnek, které lze usušené uložit na dlouhou dobu do spíže. Pokud nasadíte zelí, můžete si ho po sklizni naložit a máte hned výtečný zdroj vitamínu C. A z nenáročné dýně hokkaido můžete uvařit výbornou polévku zasypanou opraženými dýňovými semínky. Kedlubny, okurky, červená řepa, polníček, rukola, jahody, nebo jen tak pro potěšení květiny, zkrátka výběr je široký. Každý dle své chuti.

Proč to dělat?

Možná se najdou jedinci, kteří nechápou, proč si špinit ruce. Některé to prostě nebaví. Přesto si myslím, že převažují výhody nad nevýhodami:

• Člověk, který má přístup k půdě, si může zajistit spoustu potravin bez jediné koruny. Potřebuje k tomu jen čas a chuť.

• Přidanou hodnotou je zaručená čerstvost a pokud nebudete používat chemické postřiky, pak také bio kvalita úrody.

• Rodiny s dětmi si zahrají na zemědělce a zažijí radost z úspěchu (neúspěch si nepřipouštíme).

• Velkým přínosem je socializace. Poznáte se s novými lidmi ze svého okolí, kteří mají podobné zájmy jako vy. Mohou vás naučit spoustu nového a ještě k tomu získáte nové přátelé.

• Nejste v tomto směru závislí na obchodech, penězích.

Tak co, jdeme do toho? Vyroste v Hranicích komunitní zahrada? Pár míst k tomu přímo vybízí!

 

Dnešní díl jsme projeli spíš obecně, v tom příštím se můžete těšit na přehlídku konkrétních možností městského zahradničení, rozebereme si je podrobněji.

 

Máte doma malou zahrádku, nebo je vám městské zahradničení v něčem blízké? Pošlete nám fotky i informace, budeme je šířit dále.