Jak pokračuje dobrodružství Tomáše Vejmoly, alias Tomíka na cestách? Jaká země se dočasně stala jeho druhým domovem? Thajsko, Malajsie, Austrálie…? Každým týdnem, vlastně dnem, se situace mění… Tak si pojďte pěkně z pohodlí svých židlí/křesel/gaučů přečíst, jak pokračuje Tomíkova cesta z Bangkoku v tuk-tuku domů a zdalipak se stihne vrátit zpátky domů do roku 2035.

Kvůli končícímu vízu byl Tomík donucen opustit svůj milovaný tuk-tuk i Thajsko. Vydal se tedy na jih, do Malajsie, kde si vyzkoušel dobrovolničení na farmě za stravu a ubytování. Potkal další fajn lidi, přiučil se zase něčemu novému a opět pokračoval dál. Prohlédl si hlavní město Malajsie Kuala Lumpur, které ho kupodivu nadchlo, i když raději dává přednost přírodě před městem a ruchem. “Malajsie je opravdu nádherná, ani byste nepoznali, že jste v Asii. Je to jedno z nejčistších míst v Asii, které jsem tu viděl.”

Kromě poznávání nového cestovatel neustále pátrá po schůdném řešení ze své současné situace - jak dostat tuk-tuk ven z Thajska. Naštěstí není na vše Tomík sám. Obrovskou oporu má ve svých fanoušcích, rodině a také ve známých, na které po své cestě naráží. Stejně jako na Boba - Čecha, který si v Thajsku založil restauraci. Bob bydlící na thajském ostrově Koh Samui pomohl alespoň na chvíli Tomíkovi zapomenout na jeho strasti a poskytl mu útulné ubytování a výborné české knedlíky.

Kromě toho také Boby nastínil Tomíkovi jednu z možností, jak legálně vycestovat s tuk-tukem do Myanmaru. Aby Tom mohl vyjet s vozítkem za hranice, musí mít uvedeno své jméno v technickém průkazu vozítka. To může být zapsané pouze tehdy, bude-li mít Tomík pracovní povolení a právě to by mu Boby mohl prodat za 70 tisíc. Tolik peněz však dobrodruh nemá, přesto přišel s nápadem, jak je získat. Řešením by mohla být cesta do Austrálie, nejlépe na farmu, kde by si vydělal peníze na pracovní povolení. A proč právě v Autstrálii? Je to relativně blízko, za práci by byl dobře odměněn, jen by tohle vše zabralo další 2-3 měsíce navíc oproti původnímu plánu.

Zpátky do Bangkoku za majitelem

Než tohle ale Tomík podstoupí, vrací se již potřetí do Bangkoku a pokouší se ještě naposledy přemluvit majitele tuk-tuku ke spolupráci. “Nemám to tu rád, už jsem tady po třetí. Už chci jet domů,” komentuje Bangkok nešťastný Tomík a míří za majitelem žihadla. Pojede původní majitel tuk-tuku s Tomem na státní hranice a odsouhlasí, že má platnou plnou moc na tuk-tuk? Jak dobrodruh dobře ví, v Thajsku jde přemlouvání nejlépe s penězi v ruce, nejinak tomu bylo i v tomto případě. “Když jsem mu ukázal prachy, tak byl rád, rozzářily se mu oči, a slíbil, že pojede se mnou,” říká Tom a dodává, že ho teď čeká povinné kolečko po ambasádách všech států, kterými hodlá po cestě do Česka projet. Musí od nich získat ověření, že bude plná moc platná i v těchto státech. Na to má čas do 16. prosince, kdy se otevírají hranice s Myanmarem.

A co když to nevyjde? I s touhle možností Tomík počítá. Jeho záložní plán spočívá v koupi nového tuk-tuku mladšího 8 let, kterému by mohl nasadit českou SPZku. “Doufám ale, že tohle nebudu muset řešit a vezmou mě s mým starým žihadlem,” modlí se Tom.

Zážitky, prožitky a Moraváci v Thajsku

Cesta není jen o trampotách, ale především o zážitcích, a těch je opravdu spousta. Hranický cestovatel si třeba užíval různých potvůrek na hadí farmě, kde se setkal s dalšími Moraváky, neustále se seznamuje s místními zajímavostmi, např. s mumií mnicha, jenž přesně předpověděl den své smrti, a zkouší také různé neobvyklé dobroty (jako třeba žábu, která byla údajně velmi chutná).

Přesto... 16. prosinec se nezadržitelně blíží. Podaří se Tomíkovi příští týden v sobotu dostat tuk-tuk z Thajska? Bude své fanoušky dopovat zážitky z Myanmaru? To se zanedlouho dozvíme!

 

Foto: Tomáš Vejmola