Od začátku sledujeme Tomíkovu cestu z Bangkoku domů v tuk-tuku a pravidelně o ní vás, naše čtenáře, informujeme. Jinak tomu nebude ani tento týden. Jak se daří dobrodruhovi a v které části světa se nyní nachází? Co nečekaného jej potkalo a jak snáší odloučení od svého žihadla-tuk-tuku?

“Tak Tome, jede vše podle plánu?” Tohle je určitě otázka, kterou by Tomíkovi na cestách jeho fanoušci nikdy nepoložili, protože dobře ví… Ale my ji pokládáme: “Vůbec netuším, co všechno zažiju a kudy mě cesta ještě povede... Taky jsem netušil, že budu dobrovolničit na farmě v Malajsii, ale jsem tady a má to svůj důvod. Jednoduše tu moji cestu píše sám život…”

Ať to nevypadá tak, že Tomík vše ponechává náhodě. To vůbec ne. Plán byl, zahrnoval jisté odchylky, počítal se změnami i prodloužením cesty. A přesně tomu se Tomíkovi doposud dostává v hojné míře. Tuk-tuk se mu zatím z Thajska nepodařilo dostat a další možnost se mu naskytne až v prosinci, kdy se otevřou hranice s Myanmarem. A on stejně nemá žádnou jistotu, že se do země dostane. Z tohoto důvodu zamířil hranický cestovatel nečekaně do Malajsie, kde se snaží ušetřit své tenčící finanční zásoby dobrovolnickou prací na farmě. Za práci rukama dostane jídlo i střechu nad hlavou a nemusí mít vyřízené pracovní vízum, to se dá, ne? Na chvíli přijde na jiné myšlenky, nabere síly a ve volnu může řešit potřebné s úředníky, právníkem, kamarády či rodinou. Alespoň nemusí spát pod širým nočním nebem. I když…

Ani tomuhle zážitku se v Malajsii nevyhnul, to ještě před farmou. Stan i se spacákem ponechal v Thajsku, což pro Tomáše Vejmolu nepředstavuje žádný problém. Když nenajde žádné vhodné ubytování zdarma, ustele si přímo na trávníku nedaleko centra města. Jako naschvál samozřejmě začne k ránu pršet a Tomík je nucen zbývající čas do rozednění strávit v autobusové zastávce. “V takové chvíli si člověk uvědomí, jaký luxus je mít střechu nad hlavou,” komentuje situaci Tomík.

Ale zpět k farmě. Co že to tam vlastně Tomík dělá? Vlastně všechno. Chvíli je zahradník, chvíli uklízečka, pak zase natěrač, čistič, učitel českého jazyka (to když učí svého spolupracovníka mluvit ne zrovna slušně:), zkrátka se nenudí.

Přesto… Není to to pravé ořechové. Dobrovolnictví na farmě si vyzkoušel, ale je nejvyšší čas se posunout dále. Kam tentokrát? Těšte se na příští týden, kdy vám přineseme podrobnosti.

Jo a téměř hlavní hrdina cesty, tuk-tuk, by měl být stále u známéno a Tomík se pro něj rozhodně vrátí. Veškeré dokumenty, které předložil při svém prvním pokusu o výjezd z Thajska, byly v pořádku. Což mu potvrdil také thajský právník. O to více je tohle vše frustrující. Přesto to ani ne za měsíc Tomík zkusí znovu.

Dnes se s vámi rozloučíme Tomíkovými slovy: “Přijde mi, že na cestu jsem vyrazil jako takový Cipísek, co si myslel, že holky prdí duhu a věřil na Ježíška. Ale domů se s Žihadlem vrátím možná až za pár let, s doktorátem v oblasti tuktukologie a z thajské byrokracie.”

Tome, ty to dáš a určitě dříve než za pár let :)))