Hlášení o požáru přijali hasiči v 1:34 v noci. Oznamovatelem byl jeden ze dvou mužů, kteří v chatě byli a který se vracel z kotelny. Snažili se hasit svépomocí, ale pro silné zakouření vnitřních prostor nepokračoval a spolu s druhým mužem budovu opustili. Následně ještě vypnuli elektrický proud a uzavřeli přívod LPG u tlakových nádrží, které jsou ve vzdálenosti asi 15 metrů od hořící budovy.  Než přijeli hasiči, hořela už střecha a část podkroví. Asi po hodině hašení se začaly bortit stropy a částečně obvodová konstrukce. Byla nasazena i výšková technika. Vzhledem k rozšíření požáru ale brzy začala docházet voda. Po domluvě se správcem vodovodního řadu byla zřízena dvě odběrní místa v Bystřici pod Hostýnem. Voda byla na místo požáru dopravována kyvadlově.

Ani jeden z mužů neutrpěl zranění, i oba preventivně přesto zkontroloval lékař zdravotnické služby a poté propustil. 

Na místě zasahovalo asi 80 hasičů, přesto se jim nedařilo dostat požár pod kontrolu a ještě nad ránem chata stále hořela.  Přesná příčina se zatím nevi a škoda byla vyčíslena na asi 12 milionů Kč.

NĚCO MÁLO Z HISTORIE

Název chaty pochází pravděpodobně z "tesání dřeva" v místních lesích. Za bystřického starosty Františka Fryšáka byla prosazena nová silnice z Bystřice přes Tesák a Troják směrem ke Vsetínu. Silnice sledovala horní tok Bystřičky a Juhyně, prorazila Hostýnské vrchy a spojila tak Hanou se Vsackem, čímž rozšířila spojení Moravy se Slovenskem. Se stavbou se začalo v roce 1925 a trvala 8 let. Starosta Fryšák měl rád místní kraj a při obhlídce stavby silnice objevil zapadlou paseku. Tak se zrodila myšlenka postavit zde turistickou chatu. Roku 1932 zde byla otevřena první turistická chata. O popularitu Tesáku se zasloužila kniha Františka Fryšáka "Na Tesáku" - románový obraz ze života pasekářů - pytláků v Hostýnských vrších, kde hlídkují portáši. Je zde nejlépe zachovaný zbytek jedlobukového pralesa s převahou jedle (jedle bělokorá), starý asi 170 let. Tesák je s nadmořskou výškou sjezdovek až 750 m n.m největší lyžařské středisko Hostýnských vrchů. Je také zároveň ideálním nástupním místem na hřebenové cesty. V místě střediska je udržované parkoviště pro 300 aut. Dva sjezdové areály jsou vzdálené okolo 500 metrů od parkoviště. Lokalita Cvičná louka je vhodná pro méně vyspělou klientelu. Druhý areál Kyčera se dvěma středně náročnými sjezdovkami obsluhuje jeden vlek délky 700 m. V obou areálech je také jeden dětský vlek. Celková přepravní kapacita všech vleků je 2000 osob za hodinu.

(hzscr.cz, turistika.cz)