Pro kyselku a podzemní jezera může být přehrada u Skaličky hrozbou..

Pro kyselku a podzemní jezera může být přehrada u Skaličky hrozbou.. image not found

V Hranickém krasu skončil předběžný hydrogeologický průzkum ke stavbě vodního díla Skalička. Nádrž stát plánuje jako klíčové opatření proti povodním na řece Bečvě. Podle Povodí Moravy studie nevyloučila žádnou z variant, ani přehradu. Zástupci řady organizací ale varují, že kvůli přehradě může oblast přijít o léčivé minerální prameny.

Před čtyřiceti lety začínala Barbora Šimečková jako průvodkyně, teď je ve Zbrašovských jeskyních vedoucí. Poprvé má o jejich osud strach. „Současný stav, který v jeskyních máme, funguje jen díky zranitelnému rovnovážnému stavu, který v Hranickém krasu je. Stavu kyselek, plynu a přitékajících vod. V momentě, kdy se naruší, se to celé může zničit,“ popsala.

Stát chce nedaleko zbudovat protipovodňovou nádrž. Stavba na Bečvě se plánuje od povodní v roce 1997 a ve hře je i přehrada. Vedoucí jeskyní je proti. Nedávno dokončená hydrogeologická studie ji obav nezbavila. „Naopak studie potvrdila řadu našich předpokladů. Navíc ukázala i na další rizika,“ přiblížila Šimečková.

 

Hranickému krasu zatíženému vodní nádrží podle ní hrozí, že místo kyselky poteče v podzemí obyčejná studená voda. Pro jeskyně by to znamenalo jiné mikroklima, a tím i konec unikátních plynových jezer. Naopak by se zvýšila koncentrace CO2 na prohlídkových trasách. „Tuto situaci jsme už zažili, bylo to po povodni v roce 1997, kdy se nám na návštěvní trase objevila taková koncentrace plynu, že jsme museli jeskyně zavřít,“ uvedla Šimečková.

Výsledky zatím neveřejné studie zneklidnily také Agenturu ochrany přírody a krajiny nebo Český inspektorát lázní a zřídel. Podle odborníků hrozí zánik také Kropáčovu a Jurikovu pramenu. Na těchto dvou zdrojích minerálních vod jsou přitom už 470 let závislé léčebné lázně v Teplicích nad Bečvou.

Ve hře je nyní pět variant. Kromě suchého poldru a přehrady také tři typy boční nádrže. Všechny zasáhnou do katastrů sedmi obcí, nejcitelněji u Skaličky. „Hráz by v případě suchého poldru měla jít od nuly do výšky dvanácti metrů, a v případě jakékoliv boční varianty až do výšky šestnácti metrů,“ přiblížila starostka Skaličky Petra Kočnarová (Za rozvoj obce).

Kolem obce se kvůli průzkumu dělalo nejvíc vrtů. Ten nejhlubší, stometrový, v osadě Kamenec, která skončí uprostřed nádrže. „Zhruba už ve 27 metrech jsou vidět kaverny, pak i v 70 metrech. Opravdu si myslíme, že je to protkáno minerálními prameny, a bylo by škoda je zničit vodním dílem,“ uvedla Kočnarová.

Vhodnou variantu nádrže navrhnou experti z vysokých škol a Akademie věd. Konečné slovo ale bude mít až vláda, která ji bude schvalovat.

Komentáře (1)

  • alois kettner

    Tuesday, October 12, 2021

    Před léty byla v n.p.Sigma beseda s olomouckými potápěči. Na dotaz, zda jezero v propasti mé spojitost s Bečvou, odpověděli, že ano. Výška hladiny v jezírku kolísá dle vodních průtoků Bečvy. V Teplicích je hladina jezírka výš než hladina Bečvy. Na základě zákona o spojených nádobách, odpovídá výška hladiny jezírka s výškou hladiny Bečvy, někde nad Černotínem. Postavit hráz přehrady u Skaličky je cesta k průšvihu. Kettner

Přidat komentář