Tomík na cestách stále baví své fanoušky na FB stránkách i Instagramu svými příspěvky i dalším nedělním pokoukáníčkem, aneb již devátým pokračováním své cesty z Bangkoku domů. A co že se za poslední týden událo? Spousty nového - tuk-tuk (no vážně), skútřík (opravdu) i spolucestující Maruška (no fakt). A mimo jiné také to, že naučil laoské řidiče brát stopaře :)

Naposledy jsme Tomíka zanechali v Laosu, pamatujete? A svůj tuk-tuk nechal odpočívat v hostelu v Thajsku, to už také víte. Jak se pro něj vrátil? Autobusem, pěšky, na skútru, zase pěšky a nějakým vozidlem :) Zkrátka vrátil se. Sice s poblinkaným oblečením (to když pozvracel půlku autobusu, řidiče nevyjímaje, do kterého nasedl při zpáteční cestě do Thajska), zato o zkušenost bohatší - fakt si v autobuse po Laosu nachystejte pytlík na zvracení.

Po výživném cestování veřejnou dopravou, projetí nespočtu zatáček, dolíků, kopců, děr a kráterů se Tomík rozhodl pro stopování. I když mu téměř vzápětí po tomto rozhodnutí zastavilo projíždějící auto, Tomík do něj nenastoupil. “Chlapík za něj chtěl nekřesťanské peníze. Protože vidí, že jsem bílej, a všichni bílí mají přece prachy. Ale to já nemám, tak to budu zkoušet dál a třeba někdo tady pochopí stopování chudých lidí,” popisuje své stopařské zkušenosti Tomík. A taky že na někoho takového narazil. Přesněji na borce na skútru. A také na auto s příšernou muzikou a vozítko, o kterém vůbec nevěděl, kam jede. “Přijde mi ale, že v Laosu je jen jedna cesta, tak snad jedeme dobře do Thajska,” opět bere svou situaci s humorem.

Zpátky v Thajsku i s novou společnicí

A tak Tomík bez obav (s vyprázdněným žaludkem) překročil státní hranici a nedočkavě si utíkal vyzvednout svůj tuk-tuk, na kterém po vášnivém přivítání vyráží dál. Tentokrát si s sebou dokonce veze společnost v podobě mnišky Marušky (Marí), která potřebuje svést nějakých 100 km do chrámu.

Taková společnost se hodí, především jako tlumočnice v servisu. Ano, žihadlo začalo opět dělat problémy a Tomíkovi nezbylo nic jiného, než zase navštívit servis. Nechce nic podcenit, potřebuje funkční tuk-tuk, než vyjede ze země. A tak za pomoci šikovných ručiček místního šikuly dostává vozidlo silnější svíčky, novější filtr, který stejně po cestě ztratí, a pár dalších zdokonalováků, díky kterým si to cestovatel frčí tuk-tukem bez větších potíží.

I devátý díl končí trochu posmutnělým úsměvem a větou: “Je to psychicky opravdu náročné, je to mnohem víc těžší než jsem čekal.” Přesto se Tomáš Vejmola nehodlá vzdát a je odhodlaný si najít kdekoliv placenou brigádu, která by mu vrátila zpět alespoň nějaké finance, které byl nucen vydat do zástavy. Pokud vás zajímají podrobnosti, určitě si pusťte Tomášův Večerníček.

Jo a co Maruška? Tak tu si nakonec veze Tomík nejspíš domů na Moravu. Marí je s Tomíkem moc dobře a v nejbližším roce nemá stejně nic v plánu, takže se těšme zhruba za půl roku nejen na Tomíka, ale také na buddhistickou mnišku. Největší Tomíkovou starostí teď kupodivu není zlobivý tuk-tuk ani přejezd Myanmarem, ale to, jak doma vysvětlí přítomnost Marušky :))))