“200 km je za mnou. 3x to nejelo, 2x jsem se spálil o motor při snaze opravit ho a jednou mi ladyboy nabízel noc plnou nezapomenutelného sexu se slevou pro nováčky!” Tak přesně těmito slovy popisuje své prvotní zážitky Tomík na cestách poté, co opustil Bangkok.  A jak dále pokračuje jeho dobrodružství? Přečtěte si u nás.

Tomík ještě ani nevyjel z Bangkoku a už měl první poruchu. Naštěstí nešlo o nic závažného, po utažení uvolněného lanka mohl pokračovat v jízdě. Po dalších asi 10 kilometrech však čekala cestovatele druhá porucha vozítka. Tentokrát mu málem upadlo zadní kolo. Ani tento detail nemohl odradit Tomíka v jeho cestě, kolo tedy utáhl a vesele pokračoval dál v jízdě. Dalších 60 kilometrů se tuk-tuk držel, Tomík mu radši moc nenakládal, dělal pravidelné přestávky, ať ještě něco vydrží a vozidlo šlapalo jako hodinky.

Tomíka tak čekala první thajská noc ve stanu. Ta podle očekávání proběhla v poklidu. “Tuk-tuk mi naštěstí nikdo přes noc neukradl. Ráno jsem vstával brzy, chtěl jsem vyjet ještě před zácpou, ale holka opět nechtěla naskočit,” popisuje další problémy se startováním Tom. Po určité dávce trpělivosti a snahy se však podařilo tuk-tuk nastartovat a mohlo se vyrazit.

Další den tuk-tuk nezlobil, zato přišly problémy s policií

Druhý den Tomík zamířil s tuk-tukem k vodě, dlouho se zde však nezdržel. Prožil si zde své první trable s thajskou policií, když nechtěl zaplatit za pedikúru, kterou mu místní obyvatelka nabídla. “Nabídla mi to zdarma a potom po mě chce peníze,” nedal se však dobrodruh. Vodu tedy nechal vodou a vydal se dál na sever. I tento den ho čekalo stanování. “Ve 4 hodiny se tady začíná stmívat, v 7 je tma jak v noci, ale já se nebojím. Vygůglil jsem si, že nebezpečná zvířata žijí kousek od jezera a v lese, přesto pokud nějaké přijde, já mu neotevřu,” bere svou situaci s nadhledem. Žádné zvíře ani nic jiného Tomíka v noci nepřepadlo a po ranní hygieně (rozuměj šplíchnutí vody z barelu) se bez otálení vydává blíže ke svému cíli.

Opět má vlastnoručně vyrobenou českou vlajku, která ho bude doprovázet na jeho pouti

Od další cesty jej odrazuje prudký déšť. Tuk-tuk tedy zakryje plachtou ze smeťáku a vydává se hledat stavení, kde by si mohl dobít telefon a kde by našel počítač. A natrefil na rodinku, u které místo pár hodin nakonec zůstal celé 4 dny. “Ukázali mi, jak se žije v pravé a turisticky nedotčené vesničce v Thajsku. Já si mohl vyprat prádlo, pořádně se najíst a umýt. Odpočinul jsem si a stihl napsat pár řádek do knížky. Dokonce i ušít naši českou vlajku, která mě bude provázet až domů, protože jsem pyšný na to, že jsem z Česka. Doufám, že tenhle čtvrtý kousek vydrží a nerozpadne se,” uvedl o svém pobytu u rodiny, která ho dokonce oficiálně představila celé vesničce. Co opravdu cestovatel nečekal, že si s nimi zatančí ptačí tanec, tak dobře známý i u nás :)

“Do konce září musím vyměnit převodovku, pak vyrážím směr Barma.”

U thajské rodinky si Tomík opravdu užíval, přesto jedno trápení ho neopustilo. Největší starosti mu momentálně dělá špatná převodovka, která bude potřebovat vyměnit. “Zpátečka jde pořád těžko zařadit, budu muset po cestě vyřešit novou převodovku,” říká zrovna ne nadšeně. Na to, aby ji našel, má něco málo přes měsíc, protože vízum v Thajsku mu končí 3. října.

 

A pak kam, Tome?

“Pak Barma, Indie, tam mi zavazí Bangladéš. Přemýšlím, jestli tam vůbec pojedu nebo ne. Protože to je špinavá země, kde vládne chudoba, prostě kanál, vůbec se mi do téhle země nechce. Pak tedy Indie, Pákistán, Írán, Turecko. Přemýšlím, jestli to mám vzít horem přes Gruzii, Rusko a Ukrajinu, protože mám moc rád jejich jídlo.” To se však ještě uvidí, protože na rozhodování má Tomík ještě fůru času.

 

A je něco, co ti opravdu chybí?

“Strašně mi chybí sýr. Nikde v Thajsku prostě nemají sýr. Asi blbě hledám, nebo nevím. Klasickej sýr, nebo strouhanej. Mňam. Jsem už skoro měsíc bez sýru. Prostě hrůza.”

 

A své živé vysílání uzavírá otázkami směřujícími do Česka: “A co u nás v Česku, máme ještě Zemana? A Babiš už je zavřený?” :)

 

Foto: Tomáš Vejmola