Vodní dílo Skalička má být hlavní opatření proti povodním i v boji proti suchu. Odborníci z Mendelovy univerzity ale vypracovlai studii, která říká, že stálá vodní hladina může negativně ovlivnit podzemní vody v celé oblasti Hranického krasu.
 

Jeden z nejhorších scénářů tvrdí, že místo léčivé kyselky poteče z pramenů voda jako z Bečvy. Změnil by se totiž hydrotermální systém. A tím by byly ohroženy nejen prameny v lázních, ale i Zbrašovské aragonitové jeskyně a světový unikát – Hranická propast.

Dosud nikdo přesně nepopsal, kam až sahá vápencové podloží Hranického krasu. Naopak je prokázáno, že povrchová voda řeky Bečvy je provázána s vodou podzemní, tedy i s teplickou kyselkou. To potvrzují i speleopotápěči, kteří zkoumají nejhlubší sladkovodní zatopenou jeskyni na světě, Hranickou propast.

„Když stoupne hladina vody v Bečvě, za dva až tři dny stoupne i hladina jezírka v propasti. O povodních 1997 vystoupala hladina Bečvy o sedm metrů, přesně o tolik metrů pak byla výš i voda v propasti,“ popsal šéf skupiny Hranická propast Michal Guba.

Proto je pravděpodobné, že voda z přehrady bude svým tlakem bránit výstupu oxidu uhličitého do vody v podzemí. Důsledkem může být buď že voda nebude mineralizovaná nebo nebude sycená oxidem uhličitým a nebude probublávat až k hladině . Proto přípravu stavby sleduje vedení Lázní Teplice nad Bečvou s obavami.

Z pohledu Povodí Moravy je vodní nádrž nyní, v době sucha, logické řešení. A z vodohospodářského hlediska je důležitá z důvodu hospodaření s vodou.