Obrys srdce na lázeňském domě Bečva v Teplicích nad Bečvou byl během normalizace jediným neonovým symbolem, který v Olomouckém kraji neodkazoval na komunistickou ideologii. Pamětníci dodnes vzpomínají, že jen kvůli tomu se na něj jezdili dívat. Náhled do této nedávné minulosti nyní nabízí výstava fotografií z pozůstalosti Vlastimila Oli Helcla nazvaná Lázeňské vzpomínky s podtitulem Teplice nad Bečvou 1975–1989. Soubor fotografií, které budou na lázeňské kolonádě k vidění od 5. srpna do 30. září, zobrazuje tehdejší život v Teplicích nad Bečvou umělecko-dokumentárním pohledem.

 

Někdejší disident a pozdější vůdčí osobnost sametové revoluce na Hranicku Oli V. Helcl vytvořil v letech 1975 – 1989 z místních Zbrašovských aragonitových jeskyní, kde pracoval, centrum nezávislé kultury. Pořádal v nich polo oficiální výstavy Olbrama Zoubka nebo Jozefa Jankoviče, přivezl tam předního japonského tanečníka Mina Tanaku nebo v lázních organizoval několik uměleckých happeningů Objekt a živly.   Kromě toho po celou dobu na fotografiích zaznamenával lázeňský život a zákoutí Teplic nad Bečvou. 

 

Vzhledem k tomu, že všechny autorovy tehdejší výstavy komunistický režim zakázal, nebyly dosud tyto snímky k vidění. „Na prvním místě jeho fotografií je člověk a poetika místa. V té době všudypřítomné symboly komunistické ideologie pouze dotváří kolorit doby. Oli zachycuje všední den na lázeňské kolonádě, poetická zátiší či absurdní stavby v okolí. Jeho pojetí jej řadí k proudu tehdejší československé humanistické fotografie, kam patří například Dana Kyndrová, Viktor Kolář nebo Jindřich Štreit,“ říká fotograf Aleš Mynář, který loni připravoval Helclovu první retrospektivní výstavu.  

 

Expozici Lázeňské vzpomínky kurátorka Zuzana Korábová koncipuje na zdejší kolonádu, aby byla pohodlně dostupná obyvatelům i návštěvníkům lázní. Navíc právě v těchto místech řada snímků vznikala. Expozice je k vidění 24 hodin denně až do 30. Září.