Hranické televizní zpravodajství 22.7.2019
Hranické televizní vysílání, dnes hlavně o nových projektech ve městě:
Příprava realizace výstavby zimního stadiónu
Upoutávka na letní vysílání
Nový ředitel společnosti Ekoltes
Stavební práce na ZŠ Šromotovo - půdní vestavba a tělocvična
Rekonstrukce kanalizace ve Hřbitovní ulici
Stavební práce na ŽŠ a MŠ Drahotuše
Nová terasa s kavárnou před zámkem
10. motorkářská mše
Mezinárodní den žen na golfu
Komentáře (2)
Matière à réflexion
Podle projevu pana starosty to nevypadá, že by byl z průběhu a výsledku výběrového řízení dvakrát nadšený. Přestože úspěšný uchazeč je podle všech indicií spřízněn s jednou ze současných koaličních stran. Dle slov pana starosty se do výběrového řízení přihlásilo celkem pět kandidátů. Z toho tři ženy a dva muži. Nechci tady řešit, o koho šlo, stejně jako tady nechci pitvat důvody, které je vedli k tomu, že se do výběrového řízení přihlásili. Ale asi hodně z nás vnímá, že to není žádný nával zájemců. A tady je dobré se ptát, proč byl zájem o tuto funkci takový, jaký byl? Je jasné, že zdaleka ne všichni, kteří by mohli této firmě pomoci s jejím dalším vývojem, se do výběrového řízení přihlásili. Nechci tady rozebírat důvody všech možných kandidátů, kteří se do výběrového řízení přihlásit mohli, ale neučinili tak. Tuhle tu otázku nedokáže nikdo zodpovědně zodpovědět, protože nikdo z nás nedokáže tyto hypotetické kandidáty vyjmenovat a tím pádem přesně stanovit, co bylo příčinou jejich neangažovanosti. Jisté ale je, že důvody těchto hypotetických kandidátů byly různorodé a že u některých se mohlo docela klidně jednat o více důvodů dohromady. V srpnovém čísle Hranického zpravodaje je na titulní straně publikován pěkný citát, jehož autorem není nikdo jiný než francouzský filosof a spisovatel Michel Eyquem de Montaigne. Některým lidem by se mohlo zdát, že se tento citát hodí na některé z těchto neangažovaných a dost možná, že na někoho konkrétního byl i cílen. Buď jak buď, lidé si mohou myslet, co chtějí. Já jsem přesvědčen o tom, že mezi těmi neangažovanými existují tací, kteří této firmě ve funkci ředitele sice poct mohli, ale kteří současně věděli, co by svojí kandidaturou v této situaci vyvolali a co by jí v konečném důsledku způsobili. A že to byl jen jeden z několika důvodů, proč v této věci zůstali nečinnými. Mimo to věřím také tomu, že všichni nejsou takoví, že by se kamkoli tlačili bez ohledu na to, aniž by věděli, jestli o jejich působení vůbec někdo stojí. Jsem přesvědčen o tom, že jsou mezi námi občané, kteří neradi vidí, jak se politické subjekty a jejich čelní protagonisté, díky kterým došlo k naprosto zásadním změnám, vzájemně napadají. Z toho mohou mít radost jen pan Vinkler a jemu podobní.
Matière à réfléchir
Michel Eyquem de Montaigne byl bezpochyby velice zajímavý člověk. A to nejen na svoji dobu. Ovšem držme se současnosti. V reportáži o novém panu řediteli toho nezaznělo málo. Zajímavá jsou slova pana starosty, která vypovídají o tom, jak si nový pan ředitel představuje to, jakým směrem se má tato firma dál ubírat. Minimálně stejně zajímavá jsou ale jeho slova o tom, jak si toto směřování představuje vedení našeho města. A tak si kladu otázku. Byl mezi těmito pěti uchazeči někdo, kdo by uvedl, že si přeje, aby tato firma fungovala jako zdravý, efektivní a především konkurenceschopný, městem vlastněný profesionální subjekt, ve kterém jsou implementovány a zdárně uplatňovány veškeré principy a procesy, které povedou ke spokojenosti všech zainteresovaných stran, kde zainteresovanými stranami jsou nejen zákazníci, tedy příjemci služby (občan, firma, atd.), ale také vlastník, zaměstnanci, úřady, apod.? A je vůbec někdo s takovým názorem mezi současnými radními? Pokud má mít město svoji firmu, jejíž právní forma je akciová společnost a která má mimo jiné zdravě vydělávat na to, aby dokázala splácet svoje závazky, neměla by fungovat právě tímto způsobem? A aby k tomuto svoji firmu město vedlo, neměli by zástupci města, při přidělování zakázek a objednávek postupovat tak, jako by se jednalo o kteroukoliv jinou firmu? A není něco takového, kdy je vedení města v podstatě současně vedením této firmy, objektivně těžko proveditelné? A nebylo by v takovémto případě vhodnější, kdyby byli v představenstvu této firmy jen odborníci, kteří nejsou nijak provázáni s místními komunálními politiky? Nebylo by lepší, kdyby byli odborníci z řad zastupitelstva města (opozice i koalice) zastoupeni jen v dozorčí radě této firmy? A nebylo by lepší, kdyby byli do dozorčí rady vybíráni pouze lidé, kteří nejsou současně v této firmě zaměstnáni? Nemůže mít zaujatost člena dozorčí rady negativní vliv na objektivitu jeho rozhodování?
Přidat komentář