Rozdíl mezi posečenou a neposečenou travnatou plochou

Rozdíl mezi posečenou a neposečenou travnatou plochou image not found

Podmínky sečení travnatých ploch v období dlouhodobého sucha a horka vychází ze zkušeností při údržbě veřejné zeleně. Travnaté plochy by se nikdy neměli síct, když je teplota vzduchu vyšší než +26 st. C, když trvá dlouhodobé sucho a horko a nemáme k dispozici závlahu. Dojde sice krátkodobě ke snížení užitné hodnoty travnaté plochy, ale seč v takovýchto podmínkách může travnatou plochu výrazně dlouhodobě poškodit.
Ideální seč travnaté plochy by měla probíhat brzy ráno. Rosa není na závadu kromě pozdního podzimu a se sečí by se mělo končit vždy, když teplota vzduchu dosáhne 26 st. C. Nejlépe by bylo, kdyby po seči začalo pršet nebo když je možnost trávník zavlažit. Dávka je 2 - 6 litrů na 1 m2 travnaté plochy.
V případě dlouhotrvajícího sucha by se nemělo provádět pravidelné sečení travnaté plochy, ale měli bychom nechat trávu růst do té doby, než sucho a vedro pominou a začne se ochlazovat a pršet.
V případě rozvoje plevelnatých nebo silně alergenních rostlin vtravnatých plochách je třeba situaci řešit jen lokální sečí pouze vmístě výskytu předmětných rostlin.
 
Základní pravidlo seče travnatých ploch je, že se snižujeme vždy pouze o 1/3 celkové výšky listů trav.
 
Parterové, parkové, pobytové travnaté plochy je nutné sekat vhodným typem rotačních sekaček.  Zásadně je nutné omezit strunové sekačky  a použít je např. výrazné terénní nerovnosti.
Pro luční plochy platí, že první seč bude prováděna vobdobí nejdéle do ½ června a druhá v září (tzv. „otava“). Seč je prováděna na výšku 10-15 cm.
 
U přírodně bohatších lučních porostů je vhodné využívat tzv. mozaikovou seč, kdy je cca 20-30 % plochy (ideálně tam, kde je více dvouděložných rostlin) ponecháno nepokosené jako vhodný biotop pro různé druhy bezobratlých živočichů. Zároveň se tím umožní dokončení vývoje ponechaných rostlin. Luční porosty a květnaté louky můžeme sekat bubnovou, lištovou, cepovou nebo i některými typy rotačních sekaček.
 
(zdroj: Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, oddělení péče o zeleň, Ing. Marek Hamata)

Komentáře (1)

  • Pepa

    Wednesday, July 3, 2019

    Tak to by se měli podívat do Hranic, tam to měli na některých místech nastaveno téměř na výšku "hlína" a sekali i v největších vedrech. Taky po nich zůstala jen spálená a rozpraskaná zem.

Přidat komentář