Socha T. G. Masaryka na školním náměstí
Porota vybrala vítězný návrh z dvaceti zaslaných návrhů. Na Školním náměstí před Základní uměleckou školou bude stát jezdecká socha.
Jejími autory jsou Ladislav Sorokáč a Ondřej Tučka. Návrh sochy reaguje na charakter daného prostoru a současně pouze minimálně zasahuje do parteru, což nechává prostor budoucím úpravám. Bronzová jezdecká socha je umístěna uprostřed parkové úpravy náměstí a je orientována tak, aby byla jasně viditelná a zřetelná jak z Farní, tak z Radniční ulice. Moderní pojetí sochy, zjednodušené na nezaměnitelnou plošnou siluetu státníka (vytvořenou na základě fotografie), je soudobou interpretací klasického jezdeckého pomníku. Dílo by mělo stát 3,5 milionu korun.
Pro vítěze soutěže, sochaře Sorokáče a architekta Tučka, to není první spolupráce, mají za sebou například realizaci památníku obětem dvou totalitních režimů v pražské zahradě Ztracenka, dokončeného v loňském roce.
Druhé místo obsadil návrh podaný účastníkem Václavem Kociánem (zlatý kruh) a 3. místo návrh podaný účastníkem Radmilem Beránkem. Rada navíc udělila čestné uznání návrhu podanému účastnicí Gabrielou Maňákovou.
Porota posuzovala nejen samotnou uměleckou hodnotu předkládaných návrhů, ale také zakomponování díla do prostoru Školního náměstí i praktické otázky investičních nákladů, údržby, trvanlivosti i vzhledu sochy v průběhu různých ročních období.
Všechny návrhy budou veřejnosti představeny v létě formou výstavy v zámecké dvoraně. Termín realizace vybraného díla bude předmětem jednání s jeho autory.
(zdroj: město Hranice)
Komentáře (11)
MUDRC
https://www.ihranice.cz/1021/socha-t-g-masaryka-na-skolnim-namesti tento návrh je daleko hezčí, radní myslete na občany
Milan Vinkler
Nechápu proč se nenavázalo na historii a na Školním náměstí nemůže stát socha jako v minulosti. No jo, ale to si žádný ze současných radních nepamatuje. Zase moudří mění něco co patřilo k Hranicím a co by se měnit asi nemělo. Radní myslete na občany.
zodpovědný občan
Mají na té naší radnici rozum? Ať všech 23 zastupitelů otevře oči !!!!!!!!!!!!!!!!!! a uvidí, že dnešní staré budovy ZUŠ (dříve první stupeň 1.ZDŠ), stejně jako protější budova Farního úřadu a v neposlední řadě také protilehlý hotel Růžek, všechny tyto tři stavby dýchající historií stojí v samém centru a historickém jádru města. Je holý nesmysl a drzostí instalovat do těchto prostor to, co bylo údajně schváleno !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Nebude to jezdecká socha TGM, tohle je VÝSMĚCH TGM !!!!!!!!!!!!!!!!!! Kdo tuhle polemik vyprovokoval, asi není rodilý HRANIČAN ????? Ten by se styděl takový hnus nabídnout občanům !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Radní, PŘEMÝŠLEJTE, jste tu přece pro nás !!!!!!!!!!!!!! Na to, co v tom prostoru bude instalováno, bude denně hledět přes 18tis. obyvatel, také turisté a lázeňští hosté. Tu HANBU byste měli ještě zvážit !!!!!!!!!!!!!!!!
naštvaný občan
Radním nestačí "vodní prvek", ještě musí dětem pokazit příchod do nádherně opravené budovy - to myslíte vážně ?????
Milan Vinkler
Nevím, ale nemělo by se již říci pánům Kudláčkovi a Juračkovi dost. Přešlapů v centru přibývá (doprava na náměstí, jezdecká socha, již dlouho nevzhledné náměstí). Asi takto. Přestaňte si pánové stavět pomníčky a věnujte své síly ve prospěch občanů. Ona celá Rada rozhoduje nějak "pofiderně" ve stylu o nás bez nás. Takže možná i: "Děkujeme odejděte"?
Jarmila
Žijeme v 21. století a proto jednoznačně preferuji návrh Radmila Beránka, naprosto odpovídá duchu tohoto místa!!! Doufám, že zdravý rozum zvítězí!! !
Vladimír Juračka
Byl jsem členem poroty, která návrhy hodnotila. V porotě jsme byli dva laici zastupující město, zbytek poroty tvořili přední odborníci se zaměřením na instalaci plastik ve veřejném prostoru. Na vítězném návrhu jsme se shodli jednomyslně. Návrh (zde třetí v pořadí) je hezký, bohužel, není původní, podobné řešení už existuje jinde a my jsme chtěli, aby v Hranicích bylo dílo, které je původní. Zde umístěná zmenšená fotografie vítězného návrhu je zavádějící a naprosto nevystihuje skutečnost. Vytvořit původní a přitom působivé dílo v záplavě již existujících Masarykových pomníků není vůbec jednoduché. Vítězný návrh pracuje s nadsázkou, určitým zjednodušením, hravostí a přitom je dostatečně sdělný a respektuje osobnost zakladatele naší novodobé státnosti.
Michal Ondra
Mně osobně se tento návrh líbí. Myslím si, že je moderní a bude pěkně reprezentovat naše město. Chápu samozřejmě, že každý člověk má poněkud jiný vkus, to je logické. Cena obecně za takovéto dílo je v pořádku. To zda má či nemá město 3,5 mil. Kč na tuto akci nechci hodnotit, nejsem zastupitelem, ti svým hlasování nesou za výdaje "odpovědnost". Já osobně bych však upřednostnil spíše opravu nějaké místní komunikace, i když jsem si plně vědom, že s mým pragmatickým přístupem by asi investice do "měkkých" projektů strádaly. Proto však jsou v zastupitelstvu zastoupeny různé názorové proudy, aby bylo rozhodování relativně vyvážené. Naši předci si zaslouží, abychom na jejich činy nezapomínali a k tomu podobná díla, jako je zde avizovaná socha slouží. Proto jsem schopný tento výdaj akceptovat. Ještě by se mi líbila socha pro zakladatele města Hranice, případně prvního starostu. Třeba někdy časem.
Milan Vinkler
Ode mne již naposledy k tomuto tématu. Pane Juračka Váš komentář neodpovídá a nevysvětluje dotaz proč ne původní socha Masaryka. Pokud tedy ne původní věc, která k Hranicím patřila, pak vyslovuji souhlas s názorem paní Jarmily a nelze než souhlasit i s komentářem pana Ondry.
Vladimír Juračka
Pane Vinklere, původní socha se nedochovala, na základě rozhodnutí OV KSČ Přerov byla roztavena. Pokud by se dochoval sádrový model či jiná dokumentace, bylo by možno uvažovat o novém odlití. Mimochodem ten poslední Masarykův pomník nebyl původní, stál v zakarpatském Užhorodu, bylo to pozoruhodné dílo, které v roce 1927 vytvořila sochařka rusínské národnosti Jelena Mandičová. Po té, co Podkarpatskou Rus anektoval Sovětský svaz, byla socha převezena do Hranic a zde v roce 1948 slavnostně odhalena. Na Školním náměstí stála do roku 1963 a znovu od roku 1968 do roku 1974, kdy byly definitivně odstraněna a později zničena.
RADMIL BERÁNEK
Vážený pane Juračko, zaznamenal jsem Vaši reakci na nastartovanou diskuzi hranických občanů k výsledku soutěže na pomník TGM. Jsem autorem návrhu třetího v pořadí, potěšen a překvapen. Pokládám za nutné, nezávisle na výsledku, současné radnici vyjádřit dík za tento odvážný krok k vypořádání letitého dluhu k TGM /doufám, že za všechny autory a veřejnost/. Nicméně Vaše slova o nepůvodnosti mé práce portálu mne přiměla sáhnout si do svědomí a reagovat, ale nejdříve dovolte ocitovat Vaše slova. Vladimír Juračka uvádí: „Byl jsem členem poroty, která návrhy hodnotila. V porotě jsme byli dva laici zastupující město, zbytek poroty tvořili přední odborníci se zaměřením na instalaci plastik ve veřejném prostoru. Na vítězném návrhu jsme se shodli jednomyslně. Návrh (zde třetí v pořadí) je hezký, bohužel, není původní, podobné řešení už existuje jinde a my jsme chtěli, aby v Hranicích bylo dílo, které je původní. Zde umístěná zmenšená fotografie vítězného návrhu je zavádějící a naprosto nevystihuje skutečnost. Vytvořit původní a přitom působivé dílo v záplavě již existujících Masarykových pomníků není vůbec jednoduché. Vítězný návrh pracuje s nadsázkou, určitým zjednodušením, hravostí a přitom je dostatečně sdělný a respektuje osobnost zakladatele naší novodobé státnosti.“ Monday, June 10, 2019 Tolik citace Vašich slov a nyní krátké vysvětlení mých úvah a postupu. Koncept mého návrhu se opírá o osobní zážitky. Pamatuji bronzovou plastiku TGM před školní budovou z první i druhé instalace a také si pamatuji to prázdno po jejím odstranění. Proto jsem nechtěl dělat figuru, ale tu díru v prostoru, co po ní zbyla. Dále si z dětství pamatuji v knihovně „Čítanku pro obecné školy“ s vystřiženou postavou. Doma mi tehdy řekli: „Tam byl Masaryk a museli jsme kvůli Němcům“. Vzpomínání uzavřu mistrem Vlodkem, jehož Masaryk tam měl být a nakonec nebyl. /takže vlastně pokračuji v tradici místa…/ Po formální stránce jsem nechtěl opakovat tvarovou zkratku v podobě proměny bytosti v loutku jako u cyklisty „Jakuba“ v Drahotuších, kterou jsem realizoval v roce 1994. /tvarové zjednodušení bylo dáno také cenovým limitem/ Spojení humorné polohy s výše uvedeným obsahem mi nepřipadalo vhodné. Takto přibližně vypadala cesta mých úvah a na závěr k Vašim slovům o původnosti. Tak Vám teď nevím, jak to tedy s tou původností vlastně mám. A už vůbec nevím, jak je to v dnešním propojeném světě s původností obecně a jak je to u jiných, ale říká se, že všechno už tady v nějaké podobě bylo. Radmil Beránek 12.6.2019
Přidat komentář