Velikonoční triduum je vrcholem celého křesťanského liturgického roku. Začíná se na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou a končí na Neděli Zmrtvýchvstání.

Zelený čtvrtek a tradice

V tento den umlknou všechny zvony, neboť symbolicky "odletěly do Říma", opět se rozezní až na Bílou sobotu. Místo zvonů zní dřevěné řehtačky a klapačky.


Z křesťanského hlediska se připomínají dvě události: Poslední večeře Páně a modlitba v Getsemanské zahradě a následné zajetí Ježíše.

Dříve bývalo tradicí na Zelený čtvrtek jíst hlavně zelené pokrmy, to mělo zajistit člověku zdraví po celý rok.

Podle lidových pověr by se lidé v tento den neměli s nikým hádat a ani půjčovat peníze, poté se Vám měly vyhýbaly všechny hádky a peníze si k Vám měly najít cestu.

 

Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista

Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady. Základním církevním zvykem je půst. Ostatní zvyky, které se v tento den dodržují, jsou pohanské.

Velký pátek je podle pověr spojen s kouzly. Měly by se například otevírat poklady ve skalách a také památná hora Blaník. V minulosti se věřilo, že se voda z horských pramenů mění na víno.

 

Bílá sobota, správný čas pro přípravu pomlázky a vajíček

Den vzkříšení a poslední den půstu pašijového týdne – to je Bílá sobota, kdy se zvony vracejí z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek.

Na Bílou sobotu bývá v kostelích ticho, neslaví se mše. Křesťané oplakávají Ježíše Krista, ležícího v hrobě.

O sobotě se ale také bílilo, uklízelo. Příprava na Hod boží velikonoční musela být důkladná. V žádné domácnosti nesměl chybět prostřený stůl, velikonoční beránek a jidáše. O Bílé sobotě můžete začít s pletením pomlázky nebo zdobením vajíček.

 

Na Boží hod upečte beránka

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Velká noc a po ní Boží hod velikonoční. Křesťané se v ten den radují z příchodu Pána.

Na Boží hod se pekly a světily velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). A kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.

 

Velikonoční pondělí vrcholí pomlázkou

Velikonoce končí starým zvykem, pomlázkou.  Žena nebo dívka má být o Velikonočním pondělí pošlehána čerstvými pruty, aby byla svěží a zdravá. Podle jednoho z výkladů je pomlázka symbolem oplodňovacího aktu. O tom svědčí i fakt, že ženy za pošlehání pomlázkou děkují vajíčky.

Pomlázka je bezesporu jedním ze symbolu svátků jara, která byla splétána z mladých vrbových větví. Součástí koledování může být také polévání vodou, takzvaný šmigrus. Někde mládenci polévají ženy, jinde ženy muže.

 

 

Etnoložka: Lidé věřili, že na Velký pátek mají větší moc čarodějnice a otevírají se poklady...

Proč vlastně slavíme Velikonoce první neděli po prvním jarním úplňku? Z jakých historických událostí a tradic tyto svátky vychází? Proč začíná doba velikonoční popelcem? A proč se na Velký pátek otevírají poklady? Jak se krajově liší velikonoční tradice? Jaký smysl má velikonoční pomlázka? Co chystá rožnovský skanzen právě na Velikonoce? O tom je náš dnešní rozhovor s... etnoložkou Evou Kuminkovou.

 

(zdroj regionalnitelevize.cz)