Páté pokračování Tomíkovy cesty je tady a s ním i tisíc najetých kilometrů v tuk-tuku. Po odpočinkových dnech u thajské rodinky nastává dřina. A to doslova!

Tomík si užil tři dny plné pohody, dobil energii, nabral sílu na další cestu. Rodinka, která mu poskytla dočasný azyl, se s cestovatelem rozloučila stylově - pozvala jej na diskotéku, ale ne jen tak ledajakou. Kostelní!  

Po takovém zážitku mohl Tomík vyrazit dál podle plánu. Tuk-tuk nemá tachometr, ale cestovatel tak nějak tuší, že si s ním frčí nějakých 40 kilometrů v hodině. Cesta ze začátku ubíhá dobře, napomáhá tomu i její upravený asfaltový povrch. Všude kolem cest jej provází rýžová pole, o to hůře se však hledá místo na rozložení stanu a přespání. Naštěstí pole ale střídají i malé vesničky, v jedné takové Tomík prožil jednu z nocí. Sice ve stanu, ale pod přístřeškem další milé rodiny.

Malou zátěžovou zkouškou je pro cestovatele komunikace s místními obyvateli. Do malých vesniček prostě angličtina ještě nedorazila. Jediné anglické slovíčko, které zde uslyšíte, je “yes”. Takže přichází na řadu docela zábavná komunikace “ruce, nohy”.

Další, tentokrát už ale větší zkouškou jsou monzunové deště, které vládnou v Thajsku od července do konce října. Nic, co bychom ti, Tome, záviděli. Zato bychom se rádi přidali k návštěvám chrámů, které jsou téměř na každém kroku. “Asi 90% Thajska tvoří buddhisté, takže je zde spousta chrámů. Odtud se mi ani nechce, je to tady moc hezký. A není turistická sezóna, takže tady fakt vůbec nikdo není. Jsem tady úplně sám,” komentuje jednu z prohlídek chrámu Tomík.

 

“Střídáme se. Do kopce tlačím tuk-tuk já, z kopce sveze tuk-tuk zase mě.”

Bezpochyby tou největší zátěžovkou je pro Toma i jeho stroj cesta do kopců. A stále větších kopců. A dalších kopců, kdy se žihadlu (rozuměj tuk-tuku) chce čím dál tím méně. Na řadu tedy musí přijít ruční pohon - Tomík je donucen své vozítko do kopce tlačit. “Je to špatný a já nevím, co s tím,” zoufá si cestovatel, kterého zlobí motor a dodává: “Na motor se podíval jeden šikula, který měl poblíž servis. A prý je všechno v pořádku. Projel to a asi si prý vymýšlím. Ale já vím, že to není v pořádku. Tři kilometry do kopce jsem musel tlačit. Bolelo to, ale zvládl jsem to.”

 

Ať je to, jak je to, Tomík na cestách má za sebou nějakých 1000 kilometrů plných rozmanitých zážitků, zbývá už jen asi 19000 :) A jak píše na svém Instagramu: “Není potřeba pospíchat, ale cestu si užít a všemi nástrahami si projít.”

Tak snad se problémy s motorem brzy vyřeší a tuk-tuk doveze Tomíka v pořádku do Hranic.

 

Foto: Tomáš Vejmola