Miluje hudbu a setkávání s lidmi, co ji tvoří. Pokud má nějaké touhy a plány, vždy se jim snaží dát reálnou podobu. Navíc je akční, má sklony věci organizovat a umí se rychle rozhodovat. Bez všech těchto vlastností by asi ani nemohla řídit festival Letiště, který se letos již čtvtým rokem konal na letišti u Drahotuš.

Ano, tohle je v kostce Martina Černá, ředitelka festivalu Letiště a zároveň studentka Filozofické fakulty v Olomouci, která si na nás udělala čas a vysvětlila, proč právě letiště, zda se dočkáme dalšího ročníku festivalu, nebo třeba také zda se letos udála nějaká katastrofa. Rozhovor se nakonec trošku natáhl, je aspoň o čem číst:)

 

1. Jak vlastně vznikl festival Letiště?

„S Veronikou Zapatovou jsme neustále objížděly různé koncerty a festivaly, seznamovaly se s kapelami a tak jsme si jednoho dne řekly, že bychom už nějakou akci mohly zorganizovat samy. A hned z toho byl festival. Část viny jde na vrub i mému bratrovi Matějovi. On je muzikant a chtěl, aby muzikantská komunita, ve které se v Praze pohyboval, přijela na Moravu a zahrála si společně na jednom místě. Tak jsme to spojili.“

2. Proč právě na tomto místě?

„Upřímně nás v té době nenapadlo lepší místo. Přemýšleli jsme o starých, nepoužívaných kasárnách, nebo jiných industriálních prostorech, ale neuměly jsme se k nim dostat. Když jsme za panem Krejčiříkem přišly řešit Letiště, nevěřily jsme, že je to tak jednoduché. Ve všem nám vyšel vstříc, s ničím nebyl problém.“

3. Jak hodnotíte letošní ročník?

 „Myslím (a doufám, že to tak viděli i návštěvníci), že se nám letos povedlo udělat z areálu festivalu takovou příjemnou, odpočinkovou oázu. Beduínské stany, polštáře na sezení, svítící žárovky po celém areálu a podobně. Zároveň jsem letos zatím nejvíce pocítila sílu našeho týmu. Všichni se známe, s většinou se vídáme v průběhu celého roku. Ale to, co se děje, když se jednou za rok sejdeme na letišti, abychom postavili festival a všichni tam nechali kousek sebe, je z mého pohledu úplná magie. S touhle partou bych se nebála vůbec ničeho. Vlastně nebýt jich, nebyla bych dnes taková, jaká jsem.“

4. Co mělo největší ohlas?

„Podle mě, ale i řady dalších organizátorů, to byla hvězda B-Compex a veleúspěšný tuzemský projekt Kapitán Demo. První jmenovanou jsou lidé zvyklí vídat v obřích halách pro tisíce lidí, tady to dostalo ten správný lidský rozměr. Každý si mohl užít perfektní elektronickou hudbu na plno s dostatkem prostoru. No a Kapitán Demo, to už je taková česká stálice. Tenhle projekt, ať je, kde je, vždycky přitáhne dost lidí. Asi je to tím, kolik je pod tím velkým bachorem schováno pravdy.“

5. Konala se nějaká katastrofa?

„Neproběhlo nic, co by se dalo nazývat katastrofou. Samozřejmě nějaké problémy nastaly, největší se zvukem. Upřímně proto, že jsme stany postavili příliš vedle sebe. Naštěstí kluci z Ground Sound si s tím v rámci možností poradili. Line up jsme teda museli trochu překopat, to je pravda. Ale myslím si, že nakonec to katastrofa nebyla. I když se kapely a producenti na Elektro stage místy rušili.”

6. Kolik lidí se podílelo na přípravě?

 „Nejužší tým, který se na přípravě podílel celý rok, má 8 členů. V průběhu posledních měsíců před festivalem se začali přidávat další lidi, kteří se podíleli na PR, připravovali výzdobu areálu a tak podobně. A přímo při realizaci festivalu nás na letišti bylo přes 70.“

7. Co vás nejvíce bavilo a co naopak vůbec?

„Jako organizátora vás musí bavit všechno. Od první pohrabané trávy až po poslední sebraný papírek. Letošní festival se obešel bez větších technických komplikací, čili tam nevznikly ani žádné programové prodlevy, ve kterých se zpravidla člověk příliš nebaví. Ale i tak jsme v tomto směru měli rezervy. Budeme na nich pracovat, protože když se hudba navzájem tluče, tak to opravdu nikoho nebaví.“

8. Jak dlouho trvá příprava festivalu?  

„Od září sháníme granty a dotace, píšeme žádosti, snažíme se sestavit dramaturgický plán. Na podzim začínáme s oslovováním interpretů, v zimě pak navazujeme kontakt se sponzory. To se s námi táhne skoro až do samotného festivalu. Jaro a léto je pak o propagaci, komunikaci s partnery, technickém a celkovém produkčním zajištění. Po festivalu samozřejmě musíme vyúčtovávat dotace, psát závěrečné zprávy a celkově jeden ročník festivalu uzavřít. Tím pádem je pro nás začátek podzimu nabitý granty, ať už jejich vyúčtováním, nebo sháněním.“

9. Bude další ročník? Kam bude směřovat?

„Další ročník bychom si všichni moc přáli, ale právě to „kam směřovat“, je pro nás aktuálně velké téma. Letošní celkem nízká návštěvnost byla podle mého způsobena až moc širokým žánrovým (ne)zaměřením. Snažíme se tedy vnímat jakékoliv indicie a nové impulzy, abychom mohli více strukturovat zaměření festivalu. Nemusíme se nutně opírat o main stream, ale chceme se, už kvůli samotným návštěvníkům, vydat správným směrem. Pokoušíme se najít kompromis.“

10. Chcete něco vzkázat čtenářům/účastníkům festivalu?

„Těm, co na festival přišli, bych chtěla ze srdce poděkovat. Velmi poděkovat. Především za to, že na místě vytvořili báječnou a pohodovou atmosféru. Vlastně bychom je za celý realizační tým chtěli poprosit, aby se nebáli nám dát jakoukoli zpětnou vazbu. Chvála je sice moc příjemná záležitost, ale konstruktivní kritika věci pohání kupředu. Takže jestli jste si všimli, že jsme letos něco zanedbali, nebo si myslíte, že by něco mohlo být lepší, dejte nám echo. Budeme rádi. Teda až to vyřešíme.

No a čtenářům, kteří na festival nepřišli, děkujeme alespoň za to, že si na nás letos nestěžovali. Tím, že jsme měli všechna pódia schovaná pod stany, se hluk snad trochu ztlumil a město se i přes festival vyspalo."

11. Chcete ještě něco doplnit?  

„Chtěli bychom v první řadě uctivě poděkovat panu Krejčiříkovi za poskytnutý areál a pak samozřejmě všem návštěvníkům, interpretům, sponzorům, partnerům, technikům, security a každému, kdo se na přípravě a průběhu festivalu podílel.“

12. A máte nějaké plány, které se netýkají Letiště?

„V následujícím roce budu pomáhat hlavně na mezinárodním filmovém festivalu Academia Film Olomouc. K tomu se občas podílím na menších akcích nebo koncertech, které s Air Force Production (pořadatel Letiště festivalu) organizujeme. No a takhle mi to vlastně bohatě stačí k tomu, abych mohla mít i nějaký volný čas… haha.“

 

Marťo, děkujeme za váš čas, který jste nám věnovala, a přejeme spoustu dalších pohodových akcí, na které budou lidé rádi vzpomínat.

 

Foto: Marcel Skýba, Pavel Jakubka, Czenda Foto